ప్రొటాక్టీనియం
ప్రొటాక్టీనియం ఒక రసాయన మూలకం ఉంది. దీని చిహ్నం Pa మరియు పరమాణు సంఖ్య 91. ప్రొటాక్టీనియం మొదటి సారిగా 1913 లో గుర్తించబడింది.
| సాధారణ ధర్మములు | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ఉచ్ఛారణ | /ˌproʊtækˈtɪniəm/ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| కనిపించే తీరు | bright, silvery metallic luster | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ప్రామాణిక అణు భారం (Ar, standard) | 231.03588(2)[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఆవర్తన పట్టికలో Protactinium | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| పరమాణు సంఖ్య (Z) | 91 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| గ్రూపు | n/a | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| పీరియడ్ | పీరియడ్ 7 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| బ్లాకు | f-బ్లాకు | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఎలక్ట్రాన్ విన్యాసం | [Rn] 5f2 6d1 7s2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ప్రతీ కక్ష్యలో ఎలక్ట్రానులు | 2, 8, 18, 32, 20, 9, 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| భౌతిక ధర్మములు | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| STP వద్ద స్థితి | solid | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ద్రవీభవన స్థానం | 1841 K (1568 °C, 2854 °F) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| మరుగు స్థానం | 4300 K (4027 °C, 7280 °F) (?) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| సాంద్రత (గ.ఉ వద్ద) | 15.37 g/cm3 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ద్రవీభవన ఉష్ణం (హీట్ ఆఫ్ ఫ్యూజన్) | 12.34 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| భాష్పీభవన ఉష్ణం (హీట్ ఆఫ్ వేపొరైజేషన్) | 481 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| పరమాణు ధర్మములు | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఆక్సీకరణ స్థితులు | 2, 3, 4, 5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఋణవిద్యుదాత్మకత | Pauling scale: 1.5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| అయనీకరణ శక్తులు |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| పరమాణు వ్యాసార్థం | empirical: 163 pm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| సమయోజనీయ వ్యాసార్థం | 200 pm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఇతరములు | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| స్ఫటిక నిర్మాణం | టేగ్రాగోనల్[2]![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఉష్ణ వ్యాకోచం | ~9.9 µm/(m·K)[3] (at r.t.) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఉష్ణ వాహకత | 47 W/(m·K) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| విద్యుత్ విశిష్ట నిరోధం | 177 nΩ·m (at 0 °C) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| అయస్కాంత క్రమం | paramagnetic[4] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| CAS సంఖ్య | 7440-13-3 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| చరిత్ర | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఊహించినవారు | Dmitri Mendeleev (1869) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ఆవిష్కరణ మరియు వేరుచేయుట | William Crookes (1900) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| పేరు పెట్టిన వారు | Otto Hahn and Lise Meitner (1917–8) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| protactinium ముఖ్య ఐసోటోపులు | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
తయారీ

యూరనైట్ ధాతువులలో ప్రొటాక్టీనియం ఏర్పడుతుంది.
ప్రొటాక్టీనియం మెటల్ దాని ఫ్లోరైడ్ యొక్క తగ్గింపు చర్య, కాల్షియం ఫ్లోరైడ్ తో [5][6] లిథియం లేదా బేరియం లతో 1300-1400 °C ఉష్ణోగ్రత వద్ద తయారు చేయవచ్చును.
రసాయన సమ్మేళనాలు
| ఫార్ములా | రంగు | సౌష్టవం | స్పేస్ గ్రూపు | No | పియర్సన్ చిహ్నం | a (pm) | b (pm) | c (pm) | Z | సాంద్రత గ్రా / సెం 3 (g/cm3) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pa | వెండి బూడిద | టెట్రాగోనల్ [2] | I4/mmm | 139 | tI2 | 392.5 | 392.5 | 323.8 | 2 | 15.37 |
| PaO | రాతిఉప్పు (రాక్సాల్ట్) [7] | Fm3m | 225 | cF8 | 496.1 | 4 | 13.44 | |||
| PaO2 | నలుపు | fcc[7] | Fm3m | 225 | cF12 | 550.5 | 4 | 10.47 | ||
| Pa2O5 | తెలుపు | Fm3m[7] | 225 | cF16 | 547.6 | 547.6 | 547.6 | 4 | 10.96 | |
| Pa2O5 | తెలుపు | ఆర్థోరోంబిక్[7] | 692 | 402 | 418 | |||||
| PaH3 | నలుపు | క్యూబిక్[7] | Pm3n | 223 | cP32 | 664.8 | 664.8 | 664.8 | 8 | 10.58 |
| PaF4 | గోధుమ-ఎరుపు | మోనోక్లినిక్[7] | C2/c | 15 | mS60 | 2 | ||||
| PaCl4 | ఆకుపచ్చ-పసుపు | టెట్రాగోనల్ [8] | I41/amd | 141 | tI20 | 837.7 | 837.7 | 748.1 | 4 | 4.72 |
| PaBr4 | గోధుమ | టెట్రాగోనల్ [9][10] | I41/amd | 141 | tI20 | 882.4 | 882.4 | 795.7 | ||
| PaCl5 | పసుపు | మోనోక్లినిక్[11] | C2/c | 15 | mS24 | 797 | 1135 | 836 | 4 | 3.74 |
| PaBr5 | ఎరుపు | మోనోక్లినిక్[10][12] | P21/c | 14 | mP24 | 838.5 | 1120.5 | 1214.6 | 4 | 4.98 |
| PaOBr3 | మోనోక్లినిక్[10] | C2 | 1691.1 | 387.1 | 933.4 | |||||
| Pa(PO3) 4 | ఆర్థోరోంబిక్[13] | 696.9 | 895.9 | 1500.9 | ||||||
| Pa2P2O7 | క్యూబిక్[13] | Pa3 | 865 | 865 | 865 | |||||
| Pa(C8H8) 2 | బంగారు-పసుపు | మోనోక్లినిక్[14] | 709 | 875 | 1062 |
ఇక్కడ a, b మరియు c పైకోమీటర్లులో జాలక స్థిరాంకాలు ఉంటాయి., No స్పేస్ గ్రూపు సంఖ్య మరియు Z యూనిట్ సెల్ శాతం సూత్రం యూనిట్ల సంఖ్య;fcc ముఖం కేంద్రీకృత క్యూబిక్ సౌష్టవం కోసం నిలుస్తుంది. సాంద్రత నేరుగా లెక్కించడం లేదు కానీ జాలక పారామితులు నుండి లెక్కించినవి.

చార్ట్ దిగువన వరుసలో, థోరియం మరియు యురేనియం మధ్య ప్రొటాక్టీనియం కోసం ఒక ఖాళీతో మెండలీవ్ యొక్క 1871 ఆవర్తన పట్టిక.
మూలాలు
- Meija, J.; et al. (2016). "Atomic weights of the elements 2013 (IUPAC Technical Report)". Pure and Applied Chemistry. 88 (3): 265–91. doi:10.1515/pac-2015-0305.
- Donohue, J. (1959). "On the crystal structure of protactinium metal". Acta Crystallographica. 12 (9): 697. doi:10.1107/S0365110X59002031.
- http://www.owlnet.rice.edu/~msci301/ThermalExpansion.pdf
- Magnetic susceptibility of the elements and inorganic compounds, in Handbook of Chemistry and Physics 81st edition, CRC press.
- Laing, Michael (2005). "A Revised Periodic Table: With the Lanthanides Repositioned". Foundations of Chemistry. 7 (3): 203. doi:10.1007/s10698-004-5959-9.
- Marples, J. A. C. (1965). "On the thermal expansion of protactinium metal". Acta Arystallographica. 18 (4): 815. doi:10.1107/S0365110X65001871.
- Sellers, Philip A.; Fried, Sherman; Elson, Robert E.; Zachariasen, W. H. (1954). "The Preparation of Some Protactinium Compounds and the Metal". Journal of the American Chemical Society. 76 (23): 5935. doi:10.1021/ja01652a011.
- Brown D.; Hall T.L.; Moseley P.T (1973). "Structural parameters and unit cell dimensions for the tetragonal actinide tetrachlorides(Th, Pa, U, and Np) and tetrabromides (Th and Pa)". J. Chem. Soc., Dalton Trans (6): 686–691. doi:10.1039/DT9730000686.
- Tahri, Y; Chermette, H; El Khatib, N; Krupa, J; et al. (1990). "Electronic structures of thorium and protactinium halide clusters of [ThX8]4− type". Journal of the Less Common Metals. 158: 105. doi:10.1016/0022-5088(90)90436-N.
- Dodge, R. P.; Smith, G. S.; Johnson, Q.; Elson, R. E. (1967). "The crystal structure of protactinium pentachloride". Acta Cryst. 22: 85–89. doi:10.1107/S0365110X67000155.
- Brown, D.; Petcher, T. J.; Smith, A. J. (1969). "The crystal structure of β-protactinium pentabromide". Acta Crystallographica Section B Structural Crystallography and Crystal Chemistry. 25 (2): 178. doi:10.1107/S0567740869007357.
- Brandel, V.; Dacheux, N. (2004). "Chemistry of tetravalent actinide phosphates—Part I". Journal of Solid State Chemistry. 177 (12): 4743. Bibcode:2004JSSCh.177.4743B. doi:10.1016/j.jssc.2004.08.009.
- Starks, David F.; Parsons, Thomas C.; Streitwieser, Andrew; Edelstein, Norman (1974). "Bis(π-cyclooctatetraene) protactinium". Inorganic Chemistry. 13 (6): 1307. doi:10.1021/ic50136a011.
This article is issued from
Wikipedia.
The text is licensed under Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.

